MAĎARSKO - Od Dunaje k Tokaji
28.7. - 8.8.2004

    ZÁKLADNÍ INFORMACE O MAĎARSKU
  MENU
Oficiální název: Republika Maďarsko (Magyar Köztársaság)
Státní zřízení: republika
Administrativní členění: 19 žup a hlavní město Budapešť
Rozloha: 93 032 km2
Počet obyvatel: 10 320 000
Hustota zalidnění: 110,9 osob/km2
Úřední jazyk: maďarština
Měna: 1 forint (100 filérů)
Hlavní město: Budapešť
Počet obyvatel: 1 816 300
Rozloha: 525 km2
Úvod
Stručné dějiny
Trasa
Umění a kultura
Národní parky
Budapešť
Slovníček
Odkazy
Fotky z cesty
    Středoevropský stát se rozkládá po obou stranách toku řeky Dunaj, v Karpatské pánvi. Sousedí s Rakouskem, Slovenskem, Ukrajinou, Rumunskem, Jugoslávií, Chorvatskem a Slovinskem. Celková délka hranic činí 2333 km, hranici se Slovenskem zčásti tvoří tok Dunaje (140 km) a hranici s Chorvatskem (150 km) tok řeky Drávy. Nejvyšším bodem země je hora Kékes (1014 m) v pohoří Mátra. Většinu území pokrývají nížiny, nazývané puszty. Pahorkatiny a hornatiny se nacházejí pouze v severní části země, poblíž státní hranice se Slovenskem, východně od hlavního města. Vodstvu dominuje především řeka Dunaj a východněji řeka Dráva. Významnou vodní plochu tvoří Blatenské jezero, též známé jako Balaton. Jedná se o největší jezero ve střední Evropě, které je využíváno pro cestovní ruch a rybolov. Na severní hranici s Rakouskem zasahuje svojí menší částí na území Maďarska Neusiedlerské jezero, které proslulo svými chráněnými hejny jezerního ptactva. Podnebí je převážně středozemské. Obvyklé jsou teplé léta a suché zimy. Pro puszty jsou typické horké dny a noční přízemní mrazíky i v letních měsících. Obyvatelstvo státu tvoří z 98% Maďaři. Zbylé 2% připadají na Němce, Rakušany a Slovany. Významné (byť menšinové) zastoupení mají Maďaři na Slovensku, v oblasti slovensko - maďarského pohraničí. Nejvíce, přibližně 1/5 obyvatelstva žije v hlavním městě Budapešti nebo jeho nejbližším okolí. Zde dosahuje hustota zalidnění 500 obyvatel / km2. Nerostné bohatství státu je poměrně pestré, ovšem jen některé suroviny se vyskytují v dostatečné míře. Jsou to hlavně bauxit (Vertésské pohoří a Bakoňský les), hnědé uhlí (Tatabanya), ropa (jihozápadně od Balatonu) a zemní plyn (Debrecín). Maďarsko lze označit za průmyslově zemědělský stát, s tradiční převahou zemědělství. Rozvoj průmyslu začal teprve po 2. světové válce. Hlavními odvětvími jsou strojírenství, chemie, elektrotechnika, hutnictví a potravinářský průmysl zpracovávající zemědělské produkty. Zemědělství se zaměřilo především na rostlinnou výrobu. Orná půda představuje 60% z celkové rozlohy státu (po Dánsku 2. místo v Evropě), která se využívá hlavně k pěstování pšenice a kukuřice. K obvyklým plodinám patří také slunečnice a tabák. Vyhlášená je maďarská vinná réva a samotná výroba vína. Vinná réva se v hojné míře vyváží. Nutno samozřejmě zmínit pěstování zeleniny a ovoce. Ze živočišné výroby převládá chov prasat a ve vyšších polohách ovcí. Tradiční maďarskou chloubou jsou koně, jejich chov a šlechtění.
[ Úvodní strana | Chystá se | Fotogalerie | Zprávy T14 | Paměť T14 ]